streda, júla 12, 2006
Obálka
Vo veku 19 rokov som objavila pre mňa novú hudbu. C & K Vocal a im spriaznených hudobníkov a spevákov. Tak som sa dostala o Otovi Petřinovi a jeho albumu Superrobot. A keďže mi jedna pesnička víri v duši už pár dní, chcem sa s vami podeliť o jej text. Stojí za to, aj keď je dlhší.

Zámek z pečetí
vzadu má obálka tvá
má jich stejně
jak v den početí
šest bys měl jich zlámat
však sedmá dál zbude ti
Hrozně chceš znát - co je tam
věděl bys rád - co je tam
nesmíš se bát

bílou obálku
trochu mládím smačkanou
dál si chrání
těch sedm pečetí
jsou v nich týdny příští
snad přínos tvůj století
Nebo je v ní - prázdný list
kdo a co ví - máš strach číst
o sobě číst

Léta jdou
a sníváš míň
tvůj příběh krátí se
pečetí se bojíš dál
i zprávy v dopise
ten v kapse máš
tam se skryl
už nemoh snést tvé
"Kdybych byl..."

Kdybys byl
míň se bál
byl bys vzlétl
snad i vzplál
jak den

dál obálku máš
a je stále netčená
ta se nedá spálit se smetím
nejspíš bílý lístek
ten bude tvou závětí
pečetě jsou netčené
však zlámat jdou, ne, že ne
k tomu tu jsou

Já znám ten film
co se míhá vědomím
a nejen tvým
tvuj film jsem já
JÁ jsi střed
to je klíčů, to je klíčů
každým z nich ráj odmykáš
sám své nic NIC rád i za ně dáš
já nejsem Mefisto
i ty máš málo z Fausta
on měl krédo
já tě znám

Co s tebou
ty se necháš nést
chceš nebýt i být
hážeš svůj úděl
na konto mámy
tvůj svět jsou krámy
když pravdu nemám
pečetě lámej a čti
přelom i pečeť
tu dávnou - sedmou

S obálkou svou...
 
posted by A 106 at streda, júla 12, 2006 | Permalink |


0 Comments:


Zverejnenie komentára ~ back home