V poslednom čase ma pochytil iracionálny strach.
Bojím sa, že stratím, niečo, čo NEMÁM. Asi sa to celkom nedá, ale je mi z toho... zvláštne.
A po rozume mi behá ďalšia z mojich obľúbených pesničiek od C&K vocalu. Ak by som vedela, vyjadrím to lepšie. Ono to, žiaľ, asi ani nejde.
Co se vlastně vyhne nám
vždyť to, co máme na dosah
se vzdálí...
co k nám z dálky přichází
na horizontu k přečtení
se blíží...
To co nechceš to se vždycky blíží
to co chceš tě míjí dál a dál
v tobě dech miniatur
a tichý klid muzeí
to víš...
máš strach z moderních kreatur
sluhů, bomb a úspěchů
co s tím...
Co máme v rukou tisknem tak
že se to změní v pouhý prach
a v pláči..
co hodíme do větru
to nám vzkáže po travách
jak žít...
ach jo!